Návraty do kancelářských chlívků

Není mi známo, kolik kreativců na volné noze se během několika měsíců poslušně vrátí zpátky do kancelářského chlívku mezi zaměstnance. Určitě to ale nebude zanedbatelné procento. Žádného nováčka na tomhle tripu nejspíš nemine otázka: Kdy vystřízlivím já? A každý si nejspíš v tom opojení představuje peníze, úspěch a závist kolegů válčících se zaměstnavatelskou hydrou. 

Zajímalo mě, co se čerstvým nadšencům postaví do cesty natolik, že rezignují na své cíle. Odpovědí na mě Google vysypal přehršel. V sáhodlouhých bodových výčtech tohoto frekventovaného tématu je zakukleno několik zásadných bludných kamenů. Jak o ně nezakopnout?

*"Mé chudinky penízky! Oloupili mě o vás, vy moji hodní přátelé!"

Možná máte ušlechtilý umělecký a originální nápad, pamatovat byste si ale měli: Pecunia non olet. Kolikrát jste se cítili jako v komixu? Nad hlavou svítící žárovka a v očích se protáčí dolárky. Krev se nahrne do hlavy a my spěcháme do kanceláře šéfa, abychom mu vysvětlili, co dělá celou dobu špatně a že se svými schopnosti jsme už dávno měli být CEO pro celou Evropu a východní Antarktidu. Když pak ale plaveme ve své nově nabyté volnosti a patnáctého na účtu najednou postrádáme pravidelné kapesné, najednou se moře volnosti zcvrkne na zasmrádlou vaničku možností, které si můžeme dovolit. Úspory na podnikání by si každý z nás měl dělat už při zaměstnání. Stejně tak mnoho z nás překvapí náklady, které jsou najednou spojené s prací na volné noze. V případě nových příležitostí se vyplatí vidět sklenici spíš z poloviny prázdnou než plnnou. Se svou čtyřkou z matematiky se mi to neříká zrovna snadno, ale je potřeba víc počítat.

*"Svíčka zhasíná zásadně ve chvíli, kdy si uvědomíš, že slyšíš nějaký podezřelý zvuk."

Opakem toho frajera, který šéfovi vmete do obličeje svoje názory i s drobky od svačiny, je ustrašený klouček (nebo holčička) krčící se v koutě. Rčení o panence, kterou tam najdou i po tom, co ji obrostou pavučiny, v podnikání neplatí. Strach jde ruku v ruce s nedostatkem sebevědomí. A tihle dva bastardi vás připravují o práci a peníze. Nemáte s nabízeným projektem dostatečné zkušenosti? Nejlepší čas se něčemu přiučit! Máte přece kolegy a kamarády, kteří vám případně poradí. A nebo prostě objevíte svou vlastní cestu. Trpí váš životopis anorexií? Najděte v sobě skrytého Američana a vychvalte se. Nikdo jiný to za vás neudělá. Zjistěte, co o sobě píšou ostatní na podobných pozicích a nebojte se inspirovat.

*"Due tomorrow? Do tomorrow!"

Když nad sebou necítíte švihání biče, nezvyšuje se vám adrenalin? Tak to budete mít asi problém. Musíte se stát svým vlastním bachařem a hlídat své špatné návyky. Jinak se rozutečou a ovládnou veškerý váš čas a prostor. A budou se zatraceně rychle množit. A vy se probudíte dvě minuty před deadlinem, přijde panika, tepání ve spánku, zrychlený dech, rozšíření zorniček a zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob. Představte si svého kardiologa a jděte udělat všechny pracovní úkoly, dokud se s nimi můžete pěkně mazlit. Takovou práci totiž klient ocení nejvíc.

*"Řekněte kategorické ne! A pak začněte vyjednávat."

Nacenit svou vlastní práci je pro slabší povahy trochu jako prostituce. "Jaká je moje běžná taxa? Tak tohle je už pod mou úroveň! Á, tak tohle bude za příplatek, panáčku." Nebuďte dorota s dobrým srdcem, buďte mazaný kuplíř a nepřipravte se o tvrdě odpracovanou odměnu! Co ovlivňuje cenu vaší práce? Čím více zkušeností máte, tím lépe na tom jste, to je jasné. Záleží také na tom, zda spolupracujete s velkou firmou, malou firmou nebo dokonce s neziskovkou (ano - au!). A v neposlední řade se s vaší odměnou pojí klientovo očekávání. Vydělají mu vaše nápady hory peněz? Měli byste si pro sebe uloupnout aspoň kopec. Pokud se s cenovým požadavkem ale netrefíte do rozumného středu, riskujete vyhazov z ringu. Zjistěte si, jak bezskrupulózně jednají profesionálové ve vašem oboru, a napodobte je. A co když se váš parnter stane vaším soupeřem? Nenechte se vytlačit do cenových nížin a bojujte za sebe. Vybudujte hodnotu své práce ještě před tím, než stanovíte cenu, tím předejdete mnohým knock-outům.

*"Trvalo mi sedm týdnů vytvořit rozvrh. Teď musím přezkoušení nacpat do jediné noci!"

Fakt, že vás u stolu nesedí deset, by neměl znamenat, že přijdete o pravidelné porady. I když budete diskutovat jenom se svým diářem. Nemusíte si připadat jako blázen. Tahle trocha samomluvy vám uklidí stůl a naplánuje priority. Ty si neplánujte více jak tři. Každé ráno se vrhněte na to nejhorší, nejnepříjemnější a nejdůležitější. Všechno ostatní počká. A nenechte si zbytečně narušovat program. Volá vám klient, máma nebo trenér vašeho psa v době, kdy potřebujete dokončit projekt? Oznamte všem svoje soukromé úřední hodiny. Každé dopoledne od desíti do jedné pracujete a nepřejete si být rušeni. Vypněte zvonění na svém telefonu, vypněte pracovní email i to nenápadné malé okénko s Facebookem. A pracujte! Projíždět profily svých spolužáků z mateřské školy můžete i večer. A podezřelé chování svého mopse vyřešíte po obědě.

*"Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby."

Výsledky nepřichází hned? Je ve vašem oboru nějak těsno? Někdo vám ukradl nápady, jak uspět, a pověsil je na svůj blog? Ale no tak, nebuďte jak děti! Vyhraje ten lepší a vytrvalejší, smiřte se s tím!